Patroni Čech a svatá Ludmila: co o nich platí doopravdy

Mezi patrony Čech se nejčastěji vyjmenovává svatý Václav, a tak se snadno zapomene, že hned po jeho boku stojí jeho babička, svatá Ludmila. Právě ona je jednou z nejstarších českých světic a kolem jejího příběhu se nahromadilo několik omylů. Následující text rozebírá, kdo patroni opravdu jsou, co se o nich často tvrdí chybně a kde po nich zůstaly stopy, které můžete vidět.

Kdo patří mezi patrony českých zemí

Seznam se v čase mírně měnil, ale stabilně zahrnuje svatého Václava, svatou Ludmilu, svatého Vojtěcha, svatého Víta a svatého Prokopa. Jako patroni celé Evropy jsou dodnes uctíváni také Cyril a Metoděj, jejichž stopy vedou na Moravu. Označení patron neznamená, že jde o vládce, ale o přímluvce a ochránce. Není to oficiální titul, který by někdo jednou pro vždy rozdal, spíš tradice a církevní rozhodnutí.

Omyl: svatá Ludmila je zapomenutá

Často se tvrdí, že Ludmila zapadla, ale v lidové zbožnosti žila dál. Její svátek připadá na 16. září a spojuje se s ní úcta k babičkám a vychovatelům. Byla manželkou knížete Bořivoje a podle tradice se starala o výchovu vnuka Václava. Zavražděna byla na Tetíně u Berouna ve dvacátých letech desátého století, přesné datum historici neurčují jednotně. Její ostatky jsou uloženy v bazilice svatého Jiří na Pražském hradě. Zapomenutá tedy není, jen se o ní méně mluví než o Václavovi.

Omyl: vražda byla jen rodinná hádka

Pozdější legendy líčí vraždu Ludmily jako zásah rodinného sporu o vliv na dvoře. Jisté je, že ji nechala zabít snacha Drahomíra, matka Václava, a že spor souvisel s nástupem křesťanství a výchovou dědice. Jednoduchý obraz zlé macechy a dobré babičky ale zakrývá složitější politické napětí. Zdroje, které se dochovaly, vznikly o desítky let později a mohou být zkreslené. Proto o mnohých podrobnostech historici diskutují.

Omyl: patroni znamenají jen zbožnost

Ve skutečnosti spojují politiku, kulturu a krajinu. Svatý Václav dal jméno náměstí, soše i státnímu svátku 28. září. Svatý Vojtěch byl pražský biskup a jeho jméno nese řada kostelů. Svatý Prokop založil Sázavský klášter a je považován za patrona českých zemí a horníků. Patroni tak vypovídají o tom, co společnost v dané době ctila. Jejich ikonografie se proto lišila: Ludmila se zpravidla zobrazuje se závojem, jímž byla podle legendy uškrcena.

Kde najdete jejich stopy

Na Tetíně stojí kaple sv. Ludmily a poblíž leží skalnatý ostroh, kde měla podle tradice sídlit. V Praze se Ludmila připomíná v chrámu na náměstí Míru, který nese její jméno, a v bazilice sv. Jiří. Na Karlově mostě se nachází sousoší s postavou světice. Václavova stopa vede na Staroměstské náměstí, do katedrály sv. Víta a do Staré Boleslavi. Pro výlet je vhodná trasa z Prahy na Tetín, která se dá spojit s procházkou po okolí.

Inspirace pro sochaře a malíře

Postavy patronů se opakují v gotických deskových obrazech, barokních sochách i novodobých cyklech. Umělci Ludmilu zobrazují s knihou, s rouškou kolem krku, často s malým Václavem na klíně. Tyto atributy usnadňují poznat, koho socha představuje. Při návštěvě kostela si všímejte, kdo drží meč, kdo palmu a kdo štít; každý atribut něco říká o příběhu světce. Pozor: ne každá socha označená jako Ludmila skutečně Ludmilu zachycuje, protože se postavy ikonograficky podobají a nápisy se časem ztrácely.

Svátky a zvyky, které se drží

Svatováclavský svátek 28. září je státním svátkem a v mnoha městech ho provázejí poutě a trhy. Svatá Ludmila má svátek 16. září a v některých farnostech se připomíná mší u jejího hrobu. Svatý Vojtěch se oslavuje v dubnu, svatý Prokop v červenci. Lidové pranostiky se k těmto dnům vážou dodnes: o svatém Václavu se podle nich mění počasí. Pokud chcete svátky zažít, vyberte kostel spojený se světcem a zjistěte, zda se tam v daný den koná pouť.

Zdroje

• Národní památkový ústav
• Česká biskupská konference